Hvarang tul 화랑틀 Hwa-Rang pattern

Seznam vzorů

Počet pohybů:

29

Počet útoků:	17
Počet útoků rukama:	14
Počet útoků nohama:	3

Počet bloků:	11
Počet bloků rukama:	11
Počet bloků nohama:	0

Počet přípravných postojů:	0
Diagram:

Nové techniky

Seznam technik

Výchozí postoj: moa čunbi sogi C moa junbi sogi C 모아준비서기 close ready stance C

Závěrečný postoj: moa čunbi sogi C moa junbi sogi C 모아준비서기 close ready stance C

Význam

Vzor je pojmenován po škole (organizaci) mladých bojovníků, která vznikla v dynastii Silla počátkem 7. století. 29 pohybů symbolizuje 29. pěší divizi, kde generál Choi Hong-hi obnovil tradici korejského bojového umění a rozvíjel techniky taekwonda.

Hwarang - "Květinový muž" - byl titul dávaný velitelům skupiny mladých lidí v království Silla. Tento titul byl udělován jen mladíkům z královské rodiny, nikoliv běžným občanům. Rangdo - "Společníci" - byl titul Hwarangových následovníků. Tito lidé byli učedníky a vojáky Hwarangů a všichni pocházeli z civilní třídy. Hwarangové a Rangdové bylo společně nazýváni "Květinoví rytíři". Většina pramenů užívá prosté Hwarang (ové), ale některé pozdější používají též Hwarangdo. Koncovka "DO" zde slouží k označení skupiny lidí. Takže pojmem Hwarangdo rozumíme "skupinou květinových mužů". (Hwarang-do ve významu bojového umění viz níže.)

Tradice systému Hwarang existuje již více než 2000 let a během této doby se vyvinula v neuvěřitelně vlivnou sílu. Vliv Hwarangů se silně projevoval zejména ve východní Asii v dávných dob, odrážel se napříč časem a zanechal trvalé známky až do dnešních dob. Vývoj korejských bojových umění původně začal před 5000 lety se vznikem království Kočoson. Za účelem ochrany lidí a území začalo království vyvíjet silný bojovný systém. Později, asi před 2000 lety, vzniklo království Silla (57 př.n.l.) a začalo vyvíjet svůj vlastní válečný systém.

Tento systém Hwarangdo se nakonec rozšířil do Japonska a měl velký vliv ve vývoji japonských samurajů a bušidó (korejsky Musado, morální smýšlení Hwarangů a samurajů). V této době mnoho japonské kultury pochází z korejských království Silly, Kogurja a Pakče. Aspekty bojových umění byly přeneseny do Japonska spolu se společenskými zvyklostmi. Takže protějšek Hwaranga ze Silly byl japonský Šogun, a protějšek Rangdona ze Silla byl voják japonského Šoguna - samuraj. Existuje též doměnka, že rodina zakladatele džiu-džitsu byla propojena s bojovníky Hwarang. Jméno zakladatele "džiu-džitsu" je "Shinna Sabro" a korejská výslovnost jeho jména je "Silla Samrang." Smysl jména zakladatele je "Silla třetí muž", takže se předpokládá, že předkové zakladatele pocházeli z království Silla.

Mnohé z vlivu této tradice Hwarang zapříčinil nástup krále Chinhunga (540 n.l.), který byl také Hwarang. Systém Hwarang existoval již před ním, ale byl to on, kdo značně rozvinul moc a sílu tohoto systému v rámci své správy a armády. Po jeho nástupu následovalo dlouhé období expanzivních válek s větším královstvím Kogurjo na severu. Nicméně před útokem severních království se král Chinhung ujal úkolu vypudit japonské kolonie na východě, které byly ve spojenectví s japonským klanem Yamato. O deset let později obrátil král Chinhung své armády do úrodných údolí západní a střední Koreje, mezi řeky Han a Imjin. Ty patřili říši Pakče a jejich dobytí přineslo Sille velké bohatství, získává nejbohatší zemědělské pozemky na poloostrově, další vojenské oddíly, a rolnictvo. Toto dobytí také otevřelo snadnější cestu do Číny přes přístavy na Žlutém moři. Díky válečníkům Hwarang říši Silla byly tyto tří území poprvé sjednoceny.

Jedním z nejvýznamnějších činů krále Chinhunga byl rozvoj systému Hwarang v rámci vojenské služby. Tento systém byl organizován prostřednictvím skupin mladých lidí, kteří odcházeli do hor, k řekám a na další krásná přírodní místa, aby se učili rozvíjet lidskou morálku, věrnost, i duševní a emocionální kontrolu spolu s jejich bojovými dovednostmi. Díky tomuto tvrdému psychickému, fyzickému a duchovnímu tréninku se stali vzory své kultury a rytířskými válečníky. Byli to elitní bojovníci v Sille. Nazývali se Hwarangové (Květinový rytíř) a Rangdové (Hwarangův učedník nebo voják). Jednalo se o mladé muže, kteří příkladem bojovníka-intelektuála ovlivnili historii království Silla na mnoho století.

Vedle náboženské výuky se Hwarangové učili tradiční tance a písně kvůli rozvoji emocí. Literatuře, umění a vědě se učili pro svůj akademický rozvoj. Také se učili umění vést válku, lukostřelbě, bojovým dovednostem atd. Jejich techniky boje holýma rukama byly známé pro jejich spojení tvrdých a měkkých, přímých a kruhových útoků. V osnovách měli také ovládání 108 různých zbraní.

Příběhy o Hwaranzích

Jeden z nejslavnějších příběhů o Hwaranzích je o umučení syna generála P´umila, který zemřel ve válkách o sjednocení. Kuan Chang byl Hwarang ve věku 16 let. Byl zajat v bitvě s Pekče, jedním západním královstvím. Když vyšlo na jevo, že je generálův syn, byl předveden před Pekčského generála. Při zdvižení jeho bojové helmi byl generál překvapen jeho mládím. S myšlenkou na vlastního malého syna se rozhodl zrušit popravu, což byl obvyklý trest pro zajaté důstojníky, a vrátit ho do Silly. Kuan Chang předstoupil před svého otce s žádostí, aby byl poslán zpět do boje v čele svých mužů. Generál P´umil souhlasil. Po celodení bitvě byl zajat, ale poté, co byl odzbrojen, prolomit držení svých stráží, oba je zabil holýma rukama a zaútočil na druhého velitele Pekče. Zabil ho kopem ve výskoku, když seděl na koni 8 stop vysoko. Nakonec byl přemožen a předveden před generála Pekče. Velmi otřesen ztrátou svého vrchního velitele řekl Kuanu Changovi: "Dal jsem ti život kvůli tvému mládí, ale ty ses vrátit a vzal život mému nejlepšímu veliteli." Tentokrát generál Pekče vrátil chlapcovu hlavu připnutou na sedla jeho válečného koně. Na řadách Silly generální P´umil uchopil hlavu svého syna a setřel z ní rukávem krev. "Tvář mého syna je stejná jako za jeho života!" pravil ke svým mužům. "Byl schopen zemřít ve službách krále. Není čeho litovat." Generál se vrátil do boje, aby dokončily porážku Pekče. To byla slavná bitva Hwang San Bul a příběh se stal legendárním v celé korejské kultuře.

Hrdinské legendy o Hwaranzích byly zachovány v mnoha podobách: tance, poezie a literatura. Byly předávány z jedné generace na druhou a dávaly příklad pro mládež všech následujících generací. Bojový duch Sillských válečníků byl tak široce znám, že i ti nejsilnější nepřátelé váhali s útokem.

Jeden z nejslavnějších příběhů, který dokládá, jaký respekt měla země Tang (jak se v té době nazývala Čína) před obyvateli Silly, je o mladém Hwarangovi známým pod jménem Kim Ju-šin. Generálu Kimovi bylo 15, když se stal velitelem armády. O několik let později aliance Číny a Silly vedly válku proti Pekče. Vojska Silly vtrhla do Pekče a v bitvě je porazila. Ale bitva trvala několik dní, a díky tomu velitel Silly, Kim Moon-kyung, zmeškal schůzku s čínským generálem, který byl nejvyšší velitel v této dočasné alianci.

Generál Kim předstoupil před čínského generála So Jung-banga, aby mu podal hlášení o jejich vítězství. Ale generál So chtěl potrestat velitele Silly pro jeho neposlušnost a pozdní příchod, a tak nařídil jeho popravu! Podezřívaje Čínu ze zrady, že její skutečné záměry byly nejprve obsadit Pekče a pak se obrátit proti Sille, generál Kim zlostně vystoupil: "Jsme vaši spojenci nebo vaši otroci?" Pak plný hněvu vybuchl: "Budeme nejprve bojovat s vaší armádou, a teprve pak porazíme Pekče." Meč Kima vylétl z jeho pochvy do ruky a téměř vzal čínskému generálu život. V této době se věřilo že meč byl duši bojovníka a že následuje mysl svého pána. Když to generál So viděl, dostal strach. Rychle se omluvil generálu Kimovi a zrušil popravu.

Pekče byla poražena a Silla se připravovala na válku s Čínou. Nicméně generál So se bál zaútočit na Sillu a vrátil se domů do Číny. Když se ho císař ptal, proč neobsadil také Sillu, generál So odpověděl: "Je pravda, že Silla je malá země, ale jejich král je velmi moudrý a generálové jsou nelítostní a loajální. Lidé jsou zcela jednotní." Převyprávěl incident s Hwarangem a řekl: "Jsou malí, ale nemůžeme je porazit."

Jiný příběh z období Silly je příběh o smrti Hwaranga Bi Jeng-ja. Ten byl požádán generálem Kimem, aby vedl sebevražedný útok proti obrovskému čínskému vojsku. Hwarang Bi Jeng-ja odpověděl: "Jsem velmi poctěn, že mohu ukázat loajalitu k mému králi a zemi." Pak požádal, aby generál dohlédl na jeho syna a zabránil mu následovat jej do bitvy. Bi Jeng-ja měl jen jednoho syna, a tak chtěl, aby jeho rod přežil další generace. Generál Kim ho ujistil, že na jeho syna dohlédne. Hwarang Bi odjel do bitvy a byl zabit. Aby se přesvědčil o smrti otce, jeho syn nasedl na koně, následoval otce do bitvy a byl zabit také. Pak následoval správce domu a služebnictvo, kteří byli také zabiti. Celá armáda Silly byla svědkem tohoto aktu loajality a zdvihla se vlna sympatií k tomuto aktu obětování a vrhla se do boje, aby pomstila smrt rodiny Bi. Porazila čínská vojska a zachránili Sillu od téměř jistého dobytí.

Bratrská loajalita mezi Hwarangy byla často stejně silná jako rodinné vazby. Jiný příběh je o Hwarangovi Saovi Da-hamovi, kterému bylo 15 let, když se stal Hwarangem krále Chinhunga. Ve válce se Severním království Sa Da-ham prosil krále, aby mohl vést první útok. Přes jeho mladý věk král souhlasil, aby demonstroval statečnost Hwarangských mladíků. Sa Da-ham vedl vojska do bitvy proti pevnosti a byl první, kdo prolomil bránu. Za jeho statečnost mu král Chinhung dal 300 otroků z poražené armády, ale Sa Da-ham jim dal svobodu a nepřál si žádné další osoboní odměny do své smrti.

V této válce Hwarang Sa Da-ham ztratil svého nejbližšího kamaráda, Hwaranga Moo Kwan-ranga. Od raného dětství měli mladí přátelé úmluvu smrt, že musí spáchat sebevraždu, pokud jeden nebo druhý zemře v boji. Sa Da-ham uslyšel o přítelově smrti a upadl do lítosti a smutku. Odmítal jíst a spát po sedm dní. Sedmý den zemřel a jeho oběť byla velebena v románech o Hwaranzích po následujících staletích.

Příběh Hwaranga Won Soola, druhého syna Kim Ju-šina, velitele armády Silla, je podobný ve svém důležitosti. Hwarang Won Sool byl poručík v armádě, když utrpěla porážku z rukou čínských vojsk. Po jejich návratu jeho otec požádal o povolení od krále Moon Moo k popravě svého syna za ostudu, kterou přinesl na rodinu a zemi. Ale král Moon Moo odpověděl, že chlapec nebyl ve velení, a proto není odpovědný za porážku. Ale otec vyhnal svého syna do exilu v horách jako mnicha. Když otec zemřel Won Sool se vrátil dolů z hor k matce, ale ta ho odmítla, že nebude porušovat otcovi příkazy. Won Sool se vrátil do hor Tae Bak. O několik let později Čína zahájila další válku. Hwarang Won Sool se dozvěděl o blížící se válce a vrátil se ke králi požádat, aby mu byl umožněn vstup do bitvy. Dostal rozkaz a provedl jej skvěle. Král Moon Moo ho chtěl ocenit, ale Won Sool to odmítl s tím, že jeho rodina ho uvrhla do hanby, a že to nemůže akceptovat. Vrátil se do svých hor znovu žít svůj život jako mnich poustevník.

Konec éry

Tento systém Hwarang prošel do dynastie Koryo. Jeho jméno bylo ovšem změněno na kuksondo a pungwealdo během této doby. Teprve třetí král Chosunu Tae Jong (pátý syn Sung Gae Lee) zničil systém Hwarangů, když zahájil politiku, která převáděla všechny nezávislé osobní vojáky Jang Gunů (Hwarangů) pod jeho kontrolu. Král Tae Jong se obával moci, kterou jednotliví generálové Hwarangové měli. Věřil, že jiný silný Jang Gun zaútočí na jeho vládu. Takže tato politika byla vytvořena s cílem zničit všechnu moc, které tito Jang Gunové měli. Tento akt odstranil systém Hwarang, který byl založen na vztazích mezi Jang Gunem a jeho vojáky.

Poté, co odevzdali své vojáky králi, někteří Hwarangové opustili království. Odešli ze společnosti do hor či se stali mnichy. Po téměř 600 let systém Hwarang a Hwarangské bojové dovednosti neexistovali ve veřejné společnosti Koreje. Bojové dovednosti starobylého Hwarang byly jen tajně předávány z jednoho mnicha na druhého až do doby, kdy se dostali k Suahm Dosa, který byl 57. generací Hwarangů a držitel titulu mistr starobylého Hwarang tajných bojových dovedností s názvem Um Yang Kwon. On předal tyto tajné dovednosti na dva mladé hochy, Joo Bang-lee a jeho bratra Joo Sang Lee.

Dnes je Hwarang Do název bojového umění: "Cesta rozkvětu mužnosti." To to bojové umění založené v roce 1960 Dr. Joo Bang-leem, který vytvořil sylaby pro výuku veřejnosti. Zkombinoval ducha a filozofii dávných válečníků Hwarangů s jejich starobylými tajnými bojovými dovodnostmi Um Yang Kwon.

Jedná se o první vzor, který generál Choi Hong-hi navrhl (za pomoci Nam Tae-hiho).

Pozn.: Existence Hwarangů nebyla nikdy historiky prokázána. Dost možná jde jen o výmysl Koreje 20. století, která se snažila vytvořit ve své minulosti co největší počet "hrdinů". Jediný historicky prokázaný pojem Hwarang je z dynastie Čoson, kdy se tímto termínem označovali gigolové.

Vzor se učí nositelé technického stupně 2. kup.